Šašek: Kdo je ten bledý
chlapec
s tím uhýbavým
pohledem?
Však v hlavě mu
to pálí
jak horký pramen pod
ledem!
On si svůj původ
nezvolil –
jak únavné – být
králem!
Válí se, žvaní,
hraje si,
je na mizině
málem!
Nepasujou
mu kalhoty,
hrbí
se, kouká na boty ...
Kdy
podívá se nahoru!?!
Za ženu
dostal potvoru –
ta
hřebínek mu srazí!
Ať
poddaní jsou nazí!
On si
to pěkně užije –
a
jestli chcípá Francie?
Na
zdraví – popojedem.
I
dvořani jsou mazaní –
spolknou
i žábu s medem!
Vzdejme
to rači předem.
Král: Ty
pravdomluvný hade.
Jak miluju
tvůj jed!
Šašek: Promiň
mi, Karle sedmý.
Dáme si
bilboquet?
Ať celý dvůr
jen čumí!
Promiň mi,
Karle sedmý.
Dáme si
bilboquet?
Ať celý dvůr
jen čumí!
Jediný, co
král umí je –
Král: Bilboquet!
Zápěstí
uvolnit – pozor na loket –
levou
nakročit – hrajem bilboquet!
Dvořané: Zápěstí
uvolnit – pozor na loket –
levou
nakročit – hrajem bilboquet!
Šašek: A
kdopak to sem leze?
Zřím velení a
kněze!
Chtějí nám
sdělit cosi –
když skoumám
jejich nosy
tak přišlo
mešní víno, staré burgundské
a nové
beaujolais.
Pan
arcibiskup, pan nejvyšší komoří
a velitel
Trémuille
a pan kapitán
La Hire.
Král –
impotentní dítě –
chce válku
nebo mír?
Tak jsme si hezky
hráli!
A ty teď
kraluj – králi!
Arcibiskup: Milosti
– vyslechněte rady církve svaté!
Král Jindřich
VI. nabídl Vám mír –
řekněte
konečně, že přijímáte!
Ochranu
dvora, církve, celé Francie –
tak už se
vyslovte – dřív než nás pobije.
Dvůr: Ochranu
dvora, církve, celé Francie –
tak už se
vyslovte – dřív než nás pobije.
La Hire: Než
tohle dopustit
Chci viset
raději!
Cizáckou
nadvládu,
ztrátu všech
nadějí –
to máme
Anglánům snad lízat podrážky?
Ten mír má
pachuť prohry a smrad porážky!
Dvůr: to
máme Anglánům snad lízat podrážky?
Ten mír má
pachuť prohry a smrad porážky!
Trémuille: Jste,
kapitáne, hluchý –
že řvete jako
lev!
Vojsko je
dávno v troskách –
už jenom teče
krev.
Bitvy jsou
prohrané ...
La Hire: Jak
mouchy chlapi hynou!
A jenom vaší
vinou!
Tak jak se
vám to líbí?
Trémuille: Chybí
nám peníze!
Ach, Bože,
všechno chybí.
Mír – to je
naše záchrana –
a jediná – to
vím!
Když padne
Orleáns – tak my padneme s ním!
Dvůr: Mír
– to je naše záchrana –
a jediná – to
vím!
Když padne
Orleáns – tak my padneme s ním!
Král: Už
toho máme dost. Odejděte. A hned.
Ať válčí
levoboček. My hrajem bilboquet.
Dvůr: Zápěstí
uvolnit – pozor na loket –
levou
nakročit – hrajem bilboquet.
La Hire: Čert
vás vem s bilboquetem!
Hračičky
nechte dětem.
Trémuille je
lump a známý zbabělec –
chce prachy a
svůj klid!
Zbavte ho
velení!
K ďasu,
račte ho vyhodit!
Lid: Sláva
panně!!! Sláva Francii!!!
Bůh nám ji posílá.
Panna je naše spása!!!
Král: Co
je to za řev – náboženské třeštění?
Komorník: Venkovská
dívka, milosti. Prý Boží zjevení ...
Velitel
pevnosti Veaucouleurs
posílá
s dopisem jakousi čistou pannu.
Má vyhnat
Angličany – zvítězit v Orleansu!
Prý dělá
zázraky!
Král: Ona je
naše spása? Lid, ten jásá!
Arcibiskup: Ten
Beaudricourt se musel zbláznit!
Uvěřit káče
prolhané – poslat ji ke králi!
Výsosti – my
hrajeme bilboquet!
Král: Jen
mi ji přiveďte.
Vy už jste
prohráli!
To vaše
povídání už nás nebaví.
Král: Jak
pozná šaška od krále –
na to jsem
zvědavý.
Proč bych to
nezkusil,
když
pobláznila lid!?
A když mě
nepozná?
Dáme ji
zmrskat a pak vyhodit!
Johanka: Proč
sedí blázen na trůnu?
Co kdybys mi
to dal?
Ne, plášti já
se neklaním.
Dauphine, tys
můj král!